Evropská komise představila v roce 2026 nový akční plán zaměřený na bezpečnost dronů a boji proti nim. Tento dokument reaguje na dynamicky se rozvíjející bezpečnostní prostředí, v němž bezpilotní systémy přestávají být výlučně nástrojem civilního využití a stále častěji představují i potenciální bezpečnostní hrozbu. V posledních letech se Evropská unie potýká s rostoucím počtem incidentů zahrnujících nepřátelské přeletové operace, narušení vzdušného prostoru, ohrožení letišť či kritické infrastruktury, ale také s novými fenomény, jako jsou meteorologické balony vypouštěné ze třetích zemí.
Akční plán proto usiluje o vytvoření jednotného a koordinovaného přístupu napříč členskými státy, který by umožnil efektivně předcházet těmto hrozbám, včas je detekovat a adekvátně na ně reagovat. Současně reflektuje potřebu posílit technologickou a průmyslovou základnu Evropské unie v oblasti dronů a systémů proti nim.
Fragmentace právní úpravy a potřeba jednotného přístupu
Jedním z klíčových východisek akčního plánu je konstatování, že právní a operační rámce pro řešení nebezpečných nebo nekooperujících dronů zůstávají v rámci Evropské unie značně roztříštěné. Odpovědnost za bezpečnost a zásahy proti nelegálnímu využití dronů nadále primárně spočívá na členských státech, což vede k rozdílným přístupům a omezené interoperabilitě.
Evropská komise proto navrhuje posílení koordinace a solidarity na unijní úrovni. Akční plán je proto koncipován jako nástroj, který doplňuje národní opatření, aniž by je nahrazoval, a současně vytváří prostor pro intenzivnější spolupráci mezi civilními a vojenskými složkami. Právě propojení těchto dvou rovin je v dokumentu zdůrazňováno jako zásadní pro efektivní reakci na komplexní bezpečnostní hrozby.
Posílení připravenosti a technologické kapacity
Jedním ze stěžejních pilířů akčního plánu je zvýšení připravenosti Evropské unie na incidenty spojené s drony. To zahrnuje nejen rozvoj technologických řešení, ale i podporu průmyslové výroby a inovací. Komise počítá s vytvořením specializovaného centra excelence pro technologie proti dronům, které bude sloužit jako platforma pro testování a certifikaci těchto systémů.
Současně má dojít k vytvoření nového průmyslového fóra zaměřeného na drony a systémy proti nim, jehož cílem bude posílit dialog mezi veřejným a soukromým sektorem a podpořit rychlejší zavádění inovací do praxe. Důležitou součástí je rovněž koordinované mapování průmyslových kapacit v civilní i vojenské oblasti, které má přispět k lepší interoperabilitě a efektivnějším investicím.
Detekce a monitorování
Schopnost včasného odhalení nepřátelských dronů je klíčovým předpokladem účinné obrany. Akční plán proto klade důraz na rozvoj pokročilých detekčních systémů, které kombinují různé technologie včetně umělé inteligence a multisenzorových řešení. Tyto systémy mají umožnit přesné rozlišení mezi legitimními a nelegitimními bezpilotními prostředky.
Významnou roli má sehrát rovněž využití sítí 5G. Technologie 5G totiž umožňuje přesné sledování objektů v reálném čase a vytváří předpoklady pro vznik tzv. digitálního vzdušného prostoru, v němž budou data o leteckém provozu integrována a sdílena napříč systémy. Evropská komise plánuje podpořit testování a zavádění těchto řešení prostřednictvím pilotních projektů a spolupráce s členskými státy i průmyslovými partnery.
Reakce na incidenty a institucionální spolupráce
Vedle prevence a detekce se akční plán zaměřuje také na posílení schopnosti reagovat na incidenty. Přestože primární odpovědnost zůstává na členských státech, Evropská unie může podle Komise nabídnout významnou přidanou hodnotu zejména v oblasti koordinace a sdílení zdrojů.
Navrhovaná opatření zahrnují společné zadávání veřejných zakázek na systémy proti dronům, podporu vývoje evropských systémů řízení a velení využívajících umělou inteligenci či vytvoření rychlých zásahových týmů, které by mohly být nasazeny v případě přeshraničních incidentů. Dále se počítá s pravidelnými celoevropskými cvičeními, jejichž cílem bude testovat připravenost a spolupráci mezi civilními a vojenskými složkami.
Směřování k nové regulaci
Akční plán obsahuje i ambici postupně vytvořit komplexní regulační rámec pro oblast systémů proti dronům na úrovni Evropské unie, a to s horizontem kolem roku 2030. Tento rámec má reagovat na skutečnost, že stávající právní úprava zasahuje do více oblastí, a to od letectví přes telekomunikace až po ochranu soukromí, aniž by byla dostatečně provázaná.
V krátkodobém horizontu Komise plánuje předložit balíček opatření zaměřený na bezpečnost dronů, který má modernizovat stávající pravidla. Součástí má být například rozšíření povinnosti registrace na širší okruh zařízení, zpřísnění požadavků na geolokační a geofencingové funkce či zavedení označení „EU Trusted Drone“, které má signalizovat splnění bezpečnostních standardů.
Zásadní otázkou zůstává vymezení role soukromého sektoru. Akční plán naznačuje, že provozovatelé kritické infrastruktury by mohli hrát aktivnější roli při ochraně proti dronům, avšak současně otevírá komplexní právní otázky týkající se oprávnění k zásahům, odpovědnosti a ochrany základních práv.
Ačkoli je akční plán primárně zaměřen na civilní bezpečnost, jeho význam přesahuje i do oblasti obrany. Komise zdůrazňuje potřebu posílit evropskou obrannou připravenost prostřednictvím inovací, průmyslové spolupráce a zajištění dodávek kritických surovin.
Součástí tohoto úsilí je i prohlubování spolupráce s partnerskými státy, včetně Ukrajiny, a podpora iniciativ zaměřených na rozvoj dostupných obranných technologií a jejich masovou výrobu. Tyto kroky mají přispět k vytvoření robustního evropského ekosystému schopného čelit současným i budoucím hrozbám.
Závěr
Akční plán Evropské komise představuje ambiciózní pokus o systematické řešení bezpečnostních rizik spojených s drony v evropském prostoru. Jeho význam spočívá nejen v navrhovaných konkrétních opatřeních, ale i v důrazu na koordinaci, interoperabilitu a propojení civilních a vojenských kapacit.
Z právního hlediska však dokument otevírá řadu otázek, které bude nutné v následujících letech řešit. Patří mezi ně zejména vymezení pravomocí jednotlivých aktérů, role soukromého sektoru či sladění nových opatření s existujícími pravidly ochrany soukromí a dalších základních práv. Úspěch akčního plánu tak bude záviset nejen na technologickém pokroku, ale i na schopnosti vytvořit soudržný a předvídatelný právní rámec odpovídající rychle se měnící realitě bezpilotních technologií.
